Právě vyšlo: Fosa... každý se k nám může přidat

Měli jste někdy po první schůzce s člověkem, kterého vidíte poprvé, pocit, že ho znáte odjakživa? Mně se to občas stává, a jak říkám – není setkání jako setkání. Nedávno se mi tato příjemná věc stala při rozhovoru s ředitelkou a manažerkou sociálních služeb Fosa Petrou Cihelkovou. 
Sympatická mladá žena působí ve Fose letos desátým rokem, aktuálně třetím rokem na pozici ředitelky/manažerky sociálních služeb. Na její práci ji prý nejvíc baví to, že může přímo ovlivňovat procesy změn v poskytování služeb ve Fose. „Mám k tomu skvělý tým lidí, díky kterým je i zdolávání náročnějších situací pozitivní zkušeností,“ říká. Společnost Fosa vznikla v roce 2010 se záměrem zajistit udržitelnost a stabilitu veřejně prospěšných služeb poskytovaných původně občanskými sdruženími FORMIKA, o. s., a Podpora samostatnosti Osa. Nabízí sociální službu podporovaného zaměstnání, podporu samostatnosti a osobní asistenci, dále pak dobrovolnický program a vzdělávací program. 

Petro, jaké byly vaše začátky v sociálních službách?
Do sociálních služeb jsem se dostala v roce 2012 přes pracovní nabídku Fosy. Přišla jsem na výběrové řízení, na pozici pracovní asistentky v Podporovaném zaměstnávání, protože jsem chtěla při studiu zkusit dělat něco, co mě bude mimo zisk financí také těšit a dávat mi určitý přesah. A přesně to se mi ve Fose splnilo. 

Prošla jste si ve Fose v podstatě všemi pozicemi, jak to vnímáte zpětně? 
Vždycky mě na mojí práci a všech místech, na kterých jsem ve Fose působila, bavilo to, že díky tomu, co děláme, můžeme s lidmi velmi individuálně pracovat na zlepšení jejich celkové úrovně života. A také to, že s námi může spolupracovat opravdu úplně každý, od dobrovolníků přes naše asistenty, sociální pracovníky, management až po ty, kteří nás podporují finančně či dary v podobě nabízených služeb. Díky tomu všemu se může život jednoho člověka výrazně změnit k lepšímu. 

Jak se vám daří zvládat personální zajištění služeb? V poslední době je to myslím obecně problém sehnat asistenty. To máte pravdu. Nejvíce nás trápí nedostatek pracovníků ve velmi potřebné službě, kterou poskytujeme – v Osobní asistenci. Letos jsme z důvodu dlouhodobé opravdu vysoké poptávky tuto službu rozšířili o 4 tis. hodin, a tak hledáme více lidí do týmu. Chybí nám osobní asistenti, ti, kteří se přímo osobně podílejí na zkvalitnění života našich klientů.

Lidé si asi obecně myslí, že by tu práci nemohli dělat, protože to nestudovali nebo protože se bojí, že jim to nepůjde a nemají s lidmi zkušenosti. Přesně tak, spousta lidí by tu práci dělat mohla a byli by v ní dobří, také by jim šla dobře kombinovat s jejich situací, ale nejsou si jistí, když na takový typ práce narazí, zda pro ně bude vhodná, zda to zvládnou, a tak nás vůbec neosloví. To je velká škoda. Pracovních míst máme celkem 28 a potřebujeme, aby měl asistent přibližně 15 volných hodin týdně. I tím může významně pomoci zlepšit životní situaci hned několika lidem.

Pokud by tedy měl někdo zájem o práci asistenta, poradíte mu jak na to? 
Nábor asistentů funguje celoročně, část týmu tvoří studenti vysokých škol, kteří následně pozice opouštějí, protože přechází na plné úvazky ve svých oborech, je tedy možné přihlásit se skutečně kdykoliv. S lidmi intenzivně pracujeme v době zaučení i po ní, nejsou na práci nikdy sami, mají možnost kdykoliv zavolat, jsme s nimi vlastně pořád v komunikaci. Dáváme jim opravdu velkou podporu a počítáme s tím, že bude potřeba. Proto opravdu není čeho se bát, každý se k nám může přidat.
Práce asistenta obnáší nejen klasické úkony, které si lidé nejčastěji představují – dopomoc se stravou a hygienou, ale například velmi často jsou to také různé doprovody lidí do škol či na jiné aktivity, pomoc v domácnosti či s nákupem nebo venčení jejich čtyřnohých přátel. 

Výběrová řízení: e-mail: rohrwasser@fosaops.org a tel.: 775 350 117.

Petro, ať máte ve Fose štěstí na kvalitní a fajn asistenty, daří se vám a jste stále nabitá tou správnou energií. 
Dana Foučková

Petra Cihelková 
Narodila se v Praze. Studovala Karlínské gymnázium, poté se věnovala studiu Speciálních chovů na ČZU. 
Celý život tíhla k práci se zvířaty, ale během studia ji oslovila práce ve Fose. Dostala se do úplně jiného oboru, který následně studovala na evangelické teologické fakultě. 
Miluje latinskoamerické tance, stále se k nim vrací, ale už jen rekreačně. Několik let se věnovala dočasné péči psů zachráněných z nevhodných podmínek a zprostředkovávání jejich adopcí.
Má tříapůletou dcerku, takže aktuálně dělají hodně aktivit společně. Pracuje na tři čtvrtě úvazek. Skvělým relaxem je jít s dcerkou na procházku a zakončit to dobrou kávou, babyccínem (dětské cappuccino) a něčím sladkým k tomu. Říká o sobě, že je vlastně dost kavárenský typ:-)