Podpora samostatnosti

Co je posláním služby

Posláním sociální služby Podpora samostatnosti, je umožnit dospělým lidem s mentálním postižením žijícím na území hl. m. Prahy žít způsobem života běžným pro jejich vrstevníky bez postižení, a to poskytováním podpory při získávání nebo prohlubování dovedností k tomu potřebných a při jejich uplatňování v životě.

Kdo může službu využít

Služba je určena lidem, kteří mají mentální postižení, ve věku 18 let a výše, žijícím na území hl. m. Prahy, kteří nemohou žít způsobem života běžným pro jejich vrstevníky bez mentálního postižení, protože k tomu nemají potřebné dovednosti.

Kolika lidem současně můžeme službu poskytovat

Maximální kapacita služby je 44 míst.

Co je cílem služby

  1.  Uživatel služby žije způsobem života běžným pro jeho vrstevníky bez mentálního postižení.
       To znamená, že:

• pečuje o svoji osobu v oblasti stravování, oblékání a svlékání, pohybu a osobní hygieny,

• pečuje o své zdraví a o svou bezpečnost,

• cestuje v místě bydliště a jeho okolí,

• hospodaří s penězi,

• plánuje si svůj program a orientuje se v něm,

• má kde bydlet,

• vede svoji domácnost a udržuje ji v pořádku a čistotě,

• navazuje, udržuje a rozvíjí vztahy s blízkými osobami,

• má kontakty s širším společenským prostředím,

• vzdělává se podle svých potřeb a přání,

• je užitečný pro ostatní,

• tráví svůj volný čas podle vlastních zájmů a přání,

• vyřizuje si osobní záležitosti u lékaře, na úřadech, v institucích.

  2.  Uživatel služby získá nebo prohloubí své dovednosti k tomu potřebné.

Jak služba probíhá

Paní Ireně je 46 let. Žije v bytě se svojí maminkou.
Požádala nás o pomoc, když si našla práci a potřebovala začít pravidelně do práce dojíždět.
Konzultantka zjistila, že paní Irena dosud samostatně necestovala.
Její maminka se bojí, že by se paní Irena mohla ztratit a do práce by nedorazila nebo že by jí mohl po cestě někdo ublížit.
S paní Irenou a její maminkou se domluvily na tom, že paní Irena bude jednou týdně navštěvovat skupinový kurz bezpečného cestování a dvakrát týdně ji budou konzultantka a asistenti učit cestovat do práce.
Nejdříve se naučila samostatně cestovat metrem po jedné trase, po roce umí dojet nejen do práce, ale i do knihovny a do nákupního centra.
Při nácviku cestování se ukázalo, že paní Irena potřebuje používat mobilní telefon a zacházet s penězi, ale sama to zatím neumí. To nacvičovala nejdřív se svojí konzultantkou a později také na víkendovém setkání mimo Prahu.
Tam paní Irena zjistila, že by ráda trávila více času mezi lidmi a mimo domov. Pracovníci jí pomohli, aby začala navštěvovat skupinu lidí s mentálním postižením, kteří ve volném čase navštěvují kino, kavárnu, muzeum.
Po třech letech se paní Irena a její konzultantka shodly na tom, že paní Irena umí vše, co potřebuje, aby byla spokojená.

Jakými zásadami se pracovníci služby řídí

Podpora samostatnosti
Uživatele služby podporujeme v samostatném životě.
Například uživatel služby chce ve svém volném čase chodit s přítelkyní plavat. Konzultant ho proto učí zacházet s penězi, připravit si věci potřebné k plavání, uschovat si je do skříněk, domluvit si s přítelkyní, kde a kdy se sejdou, včas odejít z domova. Dojednává s jeho rodiči, aby mu poskytli přiměřenou částku peněz, domlouvá s pokladní plaveckého bazénu, jak mu může při placení pomoci.

Zásada „tady a teď“
Usilujeme o to, aby naše služba přinášela jejím uživatelům konkrétní výsledky již v blízké budoucnosti. Nesnažíme se o získání a rozvoj dovedností samoúčelně, tedy bez potřeby uplatňovat je v běžném životě.
Například nácvik cestování s uživatelem probíhá na jeho pravidelné cestě do školy, kterou jezdí metrem na trase C. Bylo by zbytečné nacvičovat přestup v metru na jinou linku, protože to nyní nepotřebuje. Ve chvíli, kdy bude uživatel potřebovat sám cestovat i na jiná místa, nácvik rozšíříme i na další trasy.

Spolupráce pro dosažení změny
Aktivně působíme nejen na uživatele služby, ale i na jeho blízké nebo jiné sociální služby, s cílem dosáhnout v životě změny, o niž uživatel služby usiluje.
Například uživatel služby, který zároveň bydlí v pobytové sociální službě, potřebuje k dosažení cíle „samostatně cestovat do zaměstnání“ podporu nejen formou tréninku, ale i formou dojednávání změny s pracovníky pobytové služby a opatrovníkem.
S rodiči uživatele služby dojednáváme, aby mohl chodit pravidelně nakupovat.

Aktivní podpora kvality života
Úkolem pracovníků není dělat jen to, o co si uživatel služby řekne, ale také aktivně zjišťovat, co potřebuje ve svém životě změnit, případně mu změnu nabízet.
Například uživatel služby se s podporou pracovníka učí samostatně cestovat ze stacionáře domů. Pracovník zjistí, že kvůli zhoršení zdravotního stavu matky se uživatel služby potřebuje více zapojit do péče o domácnost. Nabídne proto uživateli služby, že by spolu mohli promyslet, jak situaci řešit. Pokud s tím uživatel služby souhlasí, nabídne mu různé možnosti řešení. Vysvětlí mu, co by pro něho znamenalo, kdyby si jednotlivé možnosti vybral.

Respekt ke vztahům uživatele služby s druhými lidmi
Bereme ohled na rodinné zázemí uživatele, prostředí, ve kterém žije, tráví volný čas nebo pracuje.
Službu se snažíme domluvit tak, aby nedocházelo k neshodám mezi uživatelem a jeho blízkým okolím. V případě konfliktu uživatele služby s jeho blízkými zachováváme nezaujatý postoj.
Například po ročním nácviku nakupování se rodiče stále obávají svého syna nechat nakupovat samotného. Uživatel i konzultant jsou přesvědčeni, že nakupování dobře zvládá a rizika jsou přiměřená. Konzultant s uživatelem a rodiči hledají možnosti kompromisu, aby uživatel mohl chodit nakupovat bez konfliktu s rodiči.

Respekt k individualitě uživatele
Uvědomujeme si, že každý člověk je jedinečný. Zohledňujeme jeho osobnost, schopnosti, dovednosti a návyky. S každým uživatelem hledáme vhodný způsob a míru podpory vzhledem k jeho individualitě.
Pokud se uživatel například potřebuje naučit samostatně cestovat do zaměstnání, ale nerad cestuje metrem, hledáme společně jiné možnosti dopravy.

Respekt k rozhodnutí uživatele služby
Při poskytování služby se řídíme rozhodnutím uživatele služby. Neděláme věci, které uživatel služby nechce. Uvědomujeme si však svoji povinnost poskytnout mu pro jeho rozhodnutí dostatek informací a to takovým způsobem, aby jim rozuměl. Podporujeme tím převzetí odpovědnosti uživatele za jeho rozhodnutí.
Například uživatel služby ve svém volném čase často navštěvuje cukrárnu. Pracovník si myslí, že tento způsob trávení volného času neprospívá jeho zdraví. Nabídne mu jiné alternativy a vysvětlí mu, jaký dopad na jeho zdraví by přejídání sladkostmi mohlo mít. Pokud se uživatel služby rozhodne v navštěvování cukrárny pokračovat, respektuje to.
Při tréninkovém výjezdu skupinka uživatelů služby plánuje, co si připraví k večeři. Mají mnoho nápadů. Pracovník jim vysvětluje, co obnáší příprava, jak dlouho by trvala a kolik peněz potřebují na nákup jednotlivých surovin. Rozhodnutí je na uživatelích služby.

Podpora sociálního fungování
Mluvíme s uživatelem o jeho jednání a chování. O tom, jak ho vnímají druzí lidé a jaké to může mít důsledky. Podporujeme pozitivní změny v chování v rámci jednání s uživatelem nebo i formou cíleného tréninku.
Například dojednáváme s uživatelem, aby se sám omlouval, že nemůže přijít na schůzku.
Součástí podpory může být i trénink sociálního fungování v určitém prostředí nebo skupině (například v obchodě při nakupování, při trávení volného času).

Podpora důstojnosti
Ve svém jednání projevujeme uživateli úctu. Chováme se tak, abychom nesnížili jeho důstojnost. Posilujeme i úctu uživatele k sobě samému. Důkladnou pozornost věnujeme respektování základních lidských práv a svobod.
Například je přirozené dospělým lidem vykat, toto v kontaktu s uživateli dodržujeme, pokud se společně nedohodneme jinak.

Podpora nezávislosti na službě
Podporujeme nezávislost uživatele na naší službě. Její využívání je prostředkem k dosažení cílů uživatele, nikoliv cílem samotným. To znamená, že ho podporujeme ve využívání přirozených zdrojů pomoci, ve využívání běžných veřejně dostupných služeb, případně dalších specializovaných odborných služeb.
Společně s uživatelem a jeho blízkými hledáme, kdo by mu mohl pomoci s řešením jeho situace (například škola, logoped, psycholog). Tyto další zdroje pomoci nenahrazujeme, ale pomáháme je zprostředkovat.

Důraz na bezpečnost
Osamostatňování uživatele služby s sebou přináší také vyšší nároky na zajištění jeho bezpečnosti.
Podporujeme takovou změnu v jeho životě, která bude spojena s minimem rizik, a zároveň ho učíme chovat se bezpečně.
Skupinka uživatelů služby chce například společně trávit volný čas bez podpory pracovníka služby. Všichni již umějí samostatně cestovat, ale pouze na jim známých trasách. Hledáme proto takové místo, kde je dostatek možností pro volnočasové aktivity (bowling, kavárna, kino), a kam je každý z nich schopen sám bezpečně dojet. Zároveň nacvičujeme, jak si při cestování a při společných aktivitách poradit v nebezpečných situacích, například v případě obtěžování cizím člověkem.

Zvládnutelnost
Uvědomujeme si, že uživatelé služby často nemohou dosáhnout úplné samostatnosti ve všem, co v životě dělají. Snažit se o to by leckdy bylo zbytečné a pro uživatele služby nepřiměřeně zatěžující.
Proto hledáme vždy takové řešení, které je pro konkrétního uživatele služby zvládnutelné.
Uživatel služby s pracovníkem nacvičuje nakupování pro rodinu. Pracovník zjistí, že uživatel služby má obtíže s orientací v obchodě a nespočítá si vrácené peníze. Zaměří se proto na nácvik v malé samoobsluze, nikoli v hypermarketu. Cílem bude samostatně nakoupit malé množství zboží a pouze do výše 150 Kč.

Kde službu poskytujeme

Pomáhat Vám budeme tam, kde budete potřebovat, například v dopravním prostředku, doma, v obchodě, ale pouze v Praze.
Jednání s Vámi bude probíhat ve společnosti Fosa, na adrese Filipova 2013/3, 148 00 Praha 4 - Chodov.

Kdy službu poskytujeme

Po celý rok od pondělí do pátku od 9:00 ráno do 17:00 večer.
V případě, že to bude nutné, také o víkendu a v jinou denní dobu.

Kolik peněz služba stojí

Za službu nebudete nic platit (je hrazena z veřejných finančních prostředků a z dalších zdrojů společnosti Fosa).

tgrre